Očkování proti virové žloutence typu B

Stejně jako žloutenka A je i žloutenka typu B virové zánětlivé onemocnění jater. Na rozdíl od žloutenky typu A přechází ale velmi často do chronicity a může mít velmi vážné následky (cirhóza jater, karcinom jater). Virus se přenáší infikovanou tělní tekutinou (krev, sperma), která se do těla dostává poraněnou kůží nebo sliznicí. Hepatitida B se projevuje podobně jako hepatitida A, hlavními příznaky jsou zežloutnutí kůže, únava, zvýšená teplota, bolest pod žebry, nechutenství. Může ale probíhat i bez příznaků a přejít rovnou do chronické fáze s nezvratným poškozením jaterní tkáně. Léčba žloutenky typu B je velmi nákladná a ne vždy účinná (účinnost 50-60%). Nemocní nemohou sportovat či provozovat jinou fyzicky náročnou činnost a musí celoživotně abstinovat.

Onemocněním jsou ohroženi nejvíce narkomani, promiskuitně žijící lidé a lidé určitých profesí (zdravotníci, hasiči). Očkování se ale doporučuje všem lidem, malé děti se dnes již očkují povinně.

Očkování proti hepatitidě B je vhodné zejména pro:

- osoby, které cestují do oblastí s vysokým výskytem virové hepatitidy typu B

- osoby profesní se zvýšeným rizikem (zdravotníci, hašiči, policisté)

- hemodialyzované a imunodeficitní pacienty

- novorozence infikovaných (HbsAg pozitivních) matek, kterým se první dávka podává do 24 hodin po narození

Průběh očkování

Vakcína se podává nitrosvalově, ve třech dávkách. Druhá dávka se podá měsíc po první, třetí dávka potom šest měsíců po první dávce. Je možné využít i zrychlené schéma, kdy se třetí dávka podá již dva měsíce po první. V takovém případě je ale nutná ještě 4. dávka po roce od první. Ochrana proti hepatitidě B je celoživotní.

Kromě monovakcín existují i kombinované vakcíny proti žloutence typu A i B.