Monitorace krevního tlaku

Krevní tlak je tlak, který je vyvíjen na stěny cév při transportu krve oběhovým systémem. Jeho velikost se měří speciálním přístrojem tzv. tlakoměrem (tonometrem). Měření krevního tlaku by mělo být součástí každé preventivní prohlídky u praktického lékaře.

Normální hodnota krevního tlaku je v produktivním věku 120/80 torr. U dětí a mladistvých může být hodnota trochu nižší, u starších osob naopak mírně stoupá.

Měření krevního tlaku v ordinaci

Před vlastním měřením by pacient měl alespoň chvíli sedět a být v klidu, aby hodnoty tlaku odpovídaly co nejvíce realitě.

Pacient obnaží paži, na které se bude měření provádět a dbá na to, aby ji nezaškrcoval vyhrnutý rukáv. Do výše srdce se umístí nafukovací manžeta tonometru. Pomocí balonku se manžeta dostatečně nafoukne, aby se přerušil tok krve v pažní tepně. Do loketní jamky se přiloží fonendoskop, postupně se z manžety vzduch upouští a lékař naslouchá, kdy se obnoví proud krve. Tehdy odečte systolický tlak, po vymizení zvuků ve fonendoskopu odečte tlak diastolický.

Tento postup platí při použití rtuťových tonometrů, existují však i tonometry automatické, kterými si pacient tlak může změřit i sám doma, jsou však většinou méně přesné.

Tlakový Holter

Jde o vyšetřovací metodu, která umožňuje měření krevního tlaku v určitých intervalech v průběhu 24 hodin.

V lékařem nastavených intervalech přístroj samovolně měří tlak, což se projevuje nafouknutím manžety tonometru nezávisle na pacientově vědomí. Přístroj tvoří automatický tlakoměr, umístěný většinou na opasku, a manžeta tonometru umístěná na paži. Pacient vykonává během dne obvyklé činnosti, během monitorace je vhodné vést si deník o čase a druhu činnosti a případných potížích.

Takto získané hodnoty více odpovídají reálné hodnotě krevního tlaku pacienta, než ty získané v ordinaci. Tam na pacienta může působit tzv. syndrom bílého pláště. Holterova monitorace se používá k odlišení psychicky podmíněných vyšších hodnot krevního tlaku od skutečné hypertenze.