Kardiologické vyšetření

Vyšetření pulzu

Na vřetenní tepně ruky lékař pohmatem vyšetřuje pulz, což je v podstatě tlaková vlna krve vznikající při každém srdečním stahu. Je nutno vyšetřit také pulz na dolních končetinách a v některých případech i karotické tepny na krku.

Rychlost, pravidelnost a kvalita pulzu jsou důležitou informací o správné průchodnosti cév a funkčnosti kardiovaskulárního systému.

Patologický - chorobně změněný pulz může vypovídat o různých vadách nebo chorobách cévního systému.

Vyšetření poslechem

Pomocí fonendoskopu je možné slyšet, zda srdce správně pracuje, což se při normální funkci srdeční svaloviny a srdečních chlopní navenek projeví vznikem srdečních ozev. Mohou být slyšitelné i různé šelesty nebo jiné zvukové fenomény doprovázející srdeční onemocnění.

Lékař pacienta vyšetřuje vleže nebo v sedě svlečeného do půl těla a aby poslech nebyl rušen dýchacími šelesty, vyzývá ke krátkému zadržení dechu.

Měření krevního tlaku

Měření se provádí po krátkém několikaminutovém uklidnění u sedícího pacienta na paži nejčastěji rtuťovým tonometrem. Lékař umístí jeho nafukovací manžetu na paži do výšky srdce a nafoukne tlakem, který převýší tlak v cévě až se její průsvit uzavře. Současně fonendoskopem v loketní jamce naslouchá, při jakém tlaku se proud krve obnoví, objeví se specifické ozvy a při jakém tlaku se proud krve opět stabilizuje.

Změřenou vyšší hodnotu tlaku nazýváme systolický tlak, nižší diastolický. Za optimální jsou považovány hodnoty 120-129/80-90 mm Hg.

Jako hypotenze se označuje snížený tlak krve, kdy hodnota systolického tlaku je nižší než 100 mmHg.

Její příčinou je pomalejší přizpůsobování cévního systému potřebám organismu, nesprávné užívání léků snižujících tlak nebo život ohrožující stavy.

Hypertenze je naopak zvýšení tlaku krve nad hodnotu 140 mm Hg systolického tlaku a 90 mm Hg diastolického. Jedná se o nejčastější onemocnění kardiovaskulárního systému.

Ve většině případů je její příčina neznámá, označuje se jako tzv. esenciální hypertenze. Pravděpodobně se jedná o kombinaci genetických predispozic a faktorů vnějšího prostředí, jako je zvýšený příjem soli, obezita, alkohol, nedostatek pohybu a stres.

U zbylých 5 % je důsledkem jiného onemocnění – ledvin, endokrinních žláz.

Hypertenze se často nemusí nijak projevovat a je až náhodně zjištěna při měření tlaku, někdy jsou však přítomny nespecifické příznaky jako bolesti hlavy, poruchy spánku, únava.

Holterův přístroj

Umožňuje ambulantní měření krevního tlaku po delší dobu, nejčastěji 24 hodin, nebo měření a záznam EKG. Pacientovi je k pasu připevněn malý automatický tlakoměr a manžeta na paži, případně na hrudníku elektrody. Přístroj měří v pravidelných intervalech krevní tlak nafukováním manžety nebo zaznamenává EKG v průběhu jednoho dne, současně si pacient zapisuje všechny aktivity během dne a lékař pak záznamy vyhodnotí. Používá se pro upřesnění diagnózy hypertenze nebo u poruch srdečního rytmu.

Echokardiografické vyšetření

Echokardiografie je jednou z nenahraditelných kardiologických metod. Umožňuje pomocí ultrazvukového vlnění zobrazení struktur srdce, chlopní nebo jejich chorobných změn. Vlnění je vysláno sondou a v lidském těle se na základě rozdílné stavby tkání odrazí a je zpátky registrováno sondou. Data jsou přístrojem zpracována a výsledek se zobrazí jako černobílý obraz na obrazovce.

Zobrazuje se velikost, tvar srdce, jeho uložení a prokrvení a částečně i jeho funkčnost.

Vyšetření se provádí při podezření na onemocnění srdeční svaloviny a chlopní, vrozené vývojové vady a jiné.

Pacient je při vyšetření do půl těla obnažen a v poloze vleže na levém boku nebo na zádech.

Elektrokardiografie

EKG je nebolestivé vyšetření, které zároveň patří k nejběžnějším. Srdeční stah je doprovázen vznikem elektrické aktivity v buňkách srdeční svaloviny, konkrétně vzniká slabé elektrické napětí, které je na povrchu těla snímáno pomocí EKG za vzniku charakteristické EKG křivky.

Snímací elektrody jsou umísťovány na končetiny a hrudní stěnu, pro snížení odporu kůže je použit vodivý gel.